Disneyland on the Black sea coast / Disneyland u černého moře je vlastně docela fajn

Náměstí Evropy. Médea dohlíží na Batumi.

Náměstí Evropy. Médea dohlíží na Batumi.

(EN) – Georgia is nowadays an increasingly popular destination. Especially the Caucasus moutains, Tbilisi and the Vardzia cave monastery site have become a magnet for European backpackers recently. However when planning your trip there, make sure you include the city of Batumi too. City with a long and rich history which has been rebuild in an opulent style into a truly surreal form.

(CZ) Gruzie je v současné době velmi populární destinací. Kavzaz prostě táhne a není se čemu divit. Navíc po zavedení přímé linky společnosti Wizzair z polských Katowic do Kutaisi se dá tahle bývalá sovětská republika navštívit velmi lacině. Gruzie, to ale zdaleka nejsou jenom hory. Za návštěvu rozhodně stojí hlavní město Tbilisi, kláštěrní komplex Vardzia nebo Batumi, surrealistické zjevení na břehu Černého moře.

Jižní část "batumského bulváru" na pobřeží Černého moře. Foto: Eva Janů

Jižní část „batumského bulváru“ na pobřeží Černého moře. Foto: Eva Janů

Batumi je téměř dvěstětisícové město ležící jen 20km tureckých hranic v autonomní republice Andžárie. Narozdíl od zbytku křesťanské Gruzie zde žijí převážně muslimové. Společně s abcházským přístavem Suchumi patřilo za dob Sovětského svazu k vyhlášeným letoviskům na břehu Černého moře. Už ve starověku byla Andžárie součástí království Kolchidy – ano, té bájné Kolchidy do které se plavil starořecký hrdina Jáson se svými Argonauty, sebral místnímu králi zlaté rouno, sbalil jeho krásnou dceru Médeu a vydal se zpět do Řecka. Pro Batumi I celou Gruzii je Jáson, Médea, Argonauti a zlaté rouno základem evropské identity. S připomínkou této starověké pověsti se setkáme v samotném centru města – náměstí Evropy (Evropas Moedani) dominuje obrovská socha Médey, která tyto kroje do Evropy kdysi dávno přivedla.

Pokud by snad někomu nebylo jasné, kudy vede pobřežní promenáda. Foto: Eva Janů

Pokud by snad někomu nebylo jasné, kudy vede pobřežní promenáda. Foto: Eva Janů

Dnes Batumi, třetí největší město Gruzie, prochází obrovským boomem a někdy se mu také předzdívá Dubaj Kavkazu. Obrovské zisky plynou z novodobé “hedvábné stezky”, tedy ropovodu z Azerbajdžánu do přístavu v Batumi, odkud putuje černé zlato dále do Evropy. Peníze jsou tu vidět na každém kroku. My jsme do Batumi přijeli z národních parků Kazbegi a Svaneti a já si na první pohled připadala jako v americkém zábavním parku, trochu mě ta pompéznost a novota všude kolem vyděsila. Po zapadlých horských vesničkách to byla opravdová změna. Na druhý pohled jsem musela uznat, že má tenhle Disneyland, i přes naprosté předávkování kýčem, něco do sebe. Velmi příjemný je pobřežní park (Batumis bulvari), najdete tu takovou směs bláznivých nápadů vedle sebe, až vás bude přecházet zrak. Tak jen namátkou: bambusový háj, stotřicetimetrová věž s písmeny gruzínské abecedy, čínský pavilon na ostrůvku, hotel Sheraton, kterému stál modelem samotný div světa – maják v Alexandrii, pětimetrová bota flipflop stojící na slepičích vajíčkách, diskotéka ve tvaru lodi, obrovské ruské kolo, postavičky z pohádek Walta Disneye v “lidské” velikosti na dětském hřišti. Naprosto nepřehládnutelná je socha “Ali a Nino”, což jsou vlastně dvě pohybující a občas i protínající sochy azerbajdžánského chlapce Aliho a gruzínské dívky Nino. Jinými slovy Azerbajdžán se zamiloval do Gruzie. Nebo naopak? Ono je to vlastně jedno, kvůli ropě je to stejně tak trochu láska z rozumu.

Kolo je idální dopravní prostředek k prohlídce města. Foto: Eva Janů

Kolo je idální dopravní prostředek k prohlídce města. Foto: Eva Janů

Celý pobřežní park má několik kilometrů, my jsme ho projeli na kole tam a zpět i se zastávkou na koupání za půl dne. Kola si lze půjčit jak v oficiální půjčovně u turistického centra, nebo i méně oficiální u pána stojícího nedaleko. V Černém moři žijou delfíni, když budete mít štěstí jako my, uvidíte je ze břehu. Batumští několika z nich odňali svobodu a přestěhovali je do nově zbudovaného delfinária v jižní části města. Mně se nejdřív do takové umělé atrakce vůbec nechtělo, ale nechala jsem se přemluvit a nakonec mi delfíni svou radostí z pohybu nahnali slzy do očí. A tak to vlastně bylo s celým Batumi. Dva dny v tomhle městě, to byl jeden velký frontální útok na můj vkus a test, jak velkou dávku kýče zvádnu.

Když Ali potkal Nino. Láska na azerbajdžánsko-gruzínský způsob. Foto: Eva Janů

Když Ali potkal Nino. Láska na azerbajdžánsko-gruzínský způsob. Foto: Eva Janů

Díky Batumi jsem možná až trochu nepříjemně překvapila sama sebe. Snesu totiž hodně. A protože všechny nové budovy, umělecká díla jsou stavěna opravdu velkoryse a s cílem udělat dojem, předpovídám Batumi, že do pěti let bude hitem v nabídce eurovíkendů pro nenáročné výletníky, zapřísáhlé pařmeny, stejně tak jako pro rodiče s dětmi. Ty si tam totiž budou připadat jako v pohádce.

 


Eva Janů

Vzděláním geografka, profesí kancelářská Myš. Ve volném čase nadšená cestovatelka, když to zrovna nejde v realitě, tak aspoň prstem po mapě.

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

13 − = 6