Nový Olympus OM-D E-M5 Mark II – perfektní stabilizace čipu!

 

Do ruky padne E-M5 mark II výborně! Foto: Olympus

Do ruky padne OM-D E-M5 mark II výborně! Foto: Olympus

Spoustu fotografů rozčílila vloni na podzim kampaň společnosti Olympus, která se na práci profesionálů dívala s nadhledem a chtěla upozornit na skutečnost, že profesionálním přístrojům, zrcadlovkám, roste velká konkurence v podobě menších, avšak stejně výkoných přístrojů.  Za sebe musím říci, že mě ta kampaň spíše pobavila. Představa, že někdo si nandá hlavu helmu s majákem a nápisem fotograf, jen proto, aby všichni věděli, že je profesionál, i když nemá obří objektiv na zrcadlovkovém tělě, nebo že si někdo připevní malý výkonný fotoaparát na “fotocihlu” aby dosáhl původní hmotnosti profi zrcadlovky, mě dodnes rozesmívá.
Je fér říct, že o “odlehčení” výbavy při zachování co největšího množství vlastností zrcadlovky po více než deseti letech zpravodajské práce s profesionálními obektivy a zrcadlovkami mi tou dobou už vrtalo hlavou. A proto jsem přivítal, že se mi s předstihem dostala do ruky novinka právě od Olympusu – fotoaparát OM-D E-M5 Mark II.
Její cena začíná na 31 tisících za tělo, což vzhledem k necelých 40 tisícům za full-frame Canon EOS 6D, je docela dost. Ale nechtěl jsem dělat závěry na základě ceny, protože si myslím, že cena nemusí být vždy to, co rozhodne, i když to řada lidí tvrdí!

Jaký fotoaparát opravdu je, se dá po dvou hodinách focení, byť ve světelných podmínkách spíše horších, jen těžko vyřknout. Ale jsou věci, které vám buď padnout nebo nepadnou do ruky po pár minutách. Tady je mé stručné shrnutí prvních pocitů.

Jak se to ovládá a jak to vypadá

Vzhled nové M5 Mark II je pokračováním předešlého modelu. Ale nutno říct, že už ten minulý se vyvyedl. Foto: Olympus

Vzhled nové M5 Mark II je pokračováním předešlého modelu. Ale nutno říct, že už ten minulý se vyvyedl. Foto: Olympus

Jako dosavadní majitel zrcadlovek i objektivů od Nikonu i Canonu má samozřejmě zažité některé pohyby po těle foťáku, které vedou k jednoduchému ovládání. Zvykl jsem si například na kruhový volič na zadní straně aparátu. Olympus je má nastaveny malinko jinak, ale docela vkusně se tomu dá čelit použitím sady programovatelných tlačítek přímo na těle. Navíc můžete přepínat mezi dvěma takovými sadami, za pomoci páčky umístěné vedle hledáčku vpravo.
Dvě “kolečka” ke změně clony/času a expozice fungujíe a jsou praktické. Přímo na těle je umístěno také talčítko pro nahrávání videa. K tomu se ještě dostaneme. Pokud jde o vzhled, myslím, že ten se Olympusu povedl už u první OM-D E-M5. Retrostyl dělá tohohle foťáku pěkný kousek techniky, který se žádný fotograf nemusí stydět nosit na krku. A z toho, co jsem vyzkoušel, i funkčnost přístroje si s jinými fotoaparáty nezadá.

Nač stabilizované objektivy?

S vylepšeními ať drobnými nebo zásadními, s těmi Olympus nešetřil. Mám obvykle výhrady k nejrůznějším vylepšením fotky přímo ve foťáku. Nenašel jsem však nic, co bych navzdory mé vrozené lenosti, nechtěl vyzkoušet.

Schéma pětiosé stabilizace obrazu. Foto: Olympus

Schéma pětiosé stabilizace obrazu. Foto: Olympus

Jako nepřevratnější mi přišel Systém pětiosé stabilizace obrazu, který velmi dobře kompenzuje otřesy, takže je možné prodloužit čas expozice o několik EV kroků. Výrobce mluví až o 5 EV krocích podle testovacích podmínek CIPA (Camera & Imaging Products Association). A nutno říci, že i jednou osminou jsem udělal vešpatných světelných podmínkách velmi slušné fotky. Myslím, že každý, kdo někdy fotil s objektivy se stabilizací a bez stabilizace ocení, že tohle v případně OM-D E-M5 Mark II nemusí řešit. Olympus používá stabilizaci čipu a tím jsou stabilizovány vlastně všechny objektivy. Já, který stativ používám jen v největší nouzi, jsem tuhle novou vlastnost velmi ocenil. Stabilizace obrazu se samozřejmě pozitivně projevila i při natáčení videa, kde třeba při scházení po schodišti nemůže být o nějakém třepání obrazu vůbec řeč.

Modelka focená za hodně špatných podmínek nakonec vyšla i focena na čas 1/8, při ISO 1600.

Modelka focená za hodně špatných podmínek nakonec vyšla i focena na čas 1/8, při ISO 1600.

Multishot poskládá čtyřicetimegové fotky

Zajímavá mi přijde i funkce multishot, která umožní z fotoaparátu s 16 Mpx snímačem “vytlačit” fotku s rozlišením 40 megapixelů. Snímač se posouvá do stran a nasnímá 8 záběrů, které pak složí do jedné fotky. I ten jsem si zkusil a opravdu jsem byl překvapený, jaké detaily můžete na takové fotce vidět! Jen nebuďte překvapení, když vás ISO nepustí, přes hodnotu 1600, čas do 8 sekund a clona do F8.

Funkcí multishot vznikne neuvěřitelně ostrý do všech detailů prokreslený snímek s rozměry 7296x5472 pixelů.

Funkcí multishot vznikne neuvěřitelně ostrý do všech detailů prokreslený snímek s rozměry 7296×5472 pixelů.

Jako problém vidím skutečnost, že takto vzniklý RAW půjde, alespoň pro začátek otevřít jen v Photoshopu s vyžadovaným plug-inem. A ani obyčejný RAW se mi nepodařilo otevřít třeba v Adobe Lightroomu 5, takže jsem musel použít freeware RawTherapee.

Další novinkou, kterou ocení zejména ti, kteří chtějí natáčet video, je výklopný dipslej s 1 milionem pixelů, který se dá u M5 Mark II obrátit do všech směrů.

Užitečné nebo nadbytečné vychytávky

ID: 17076

M5 Mark II je vodě, prachu a mrazu odolný! Foto: Olympus

Vyzkoušet si, zda tělo z hořčíkové slitiny fotoaparátu OM-D E-M5 mark II je odolné vůči vodě, prachu a mrazu jsem sice nemohl. Ale asi před týdnem jsem s jiným fotoaparátem Olympus, tedy řekněme “slabším” typem OM-D E-M10 fotil v pekelném fičáku a teplotě hrubě pod -10 stuňů pod vrcholem Velkého Rozsutce na Malé Fatře východ slunce nad západními tatrami a foťák nejen, že vydržel, ale fotky, které jsem zněj dostal byly naprosto skvělé. Proto předpokládám, že stejnými, či spíše lepšími vlastnostmi pokud jde o odolnost proti přírodním vlivům bude vládnout i E-M5 mark II.

Jinak v sekvencích stíhá OM-D E-M5 mark II až deset snímků za vteřinu, rychlost závěrky končí na 1/16000 s. Co mi přijde jako další užitečná funkce je digitální shift, který přímo ve foťáku narovná bortící se svislice, například při focení architektury. Jednou z věcí, která pro mne byla vždy velmi důležitá, je hledáček. Přijmout digitální mi trvalo velmi dlouho, ale tady mne velmi překvapil a vlastně jsem si dlouho ani neuvědomil, že je tam nějaký rozdíl od klasického průhledového.

Fotka se zábleskovým zařízením.

Fotka se zábleskovým zařízením.

Malý versus velký čip

Otázka kterou většina mých kolegů řeší je velikost čipu. Olympus OM-D E-M5 mark II má 4/3″ Live MOS snímač s rozměry 17,3×13,0 mm a efektivně využitým rozlišením 16,1 MPx. Výsledky mě zatím přesvěčily o tom, že najít rozdíly od hobby zrcadlovek s APS-C čipem nebude jednoduché a to ani při focení v horších podmínkách. Ale upřímně si myslím, že hledání takovýchto “minirozdílů” je ve většině případů ztrátou času, který se dá věnovat opravdovému focení. Druhým dechem však dodávám, že samozřejmě existují situace, kdy se malé bezzrcadlo full-frame zrcadlovce nevyrovná a nenahradí ji, ale kolik takových situací při běžném focení nastane? A kolik takových situací řeší nadšený amatér či poloprofesionál? Minimum!

Závěrem je potřeba říct, že času na vyzkoušení nové E-M5 mark II nebylo moc a upřímně se moc těším až si ji budu moci vyzkoušet v delším čase, v různých situacích a podat tak komplexnější zprávu o jejích kvalitách či nedostatcích. Zatím na mne udělal velký dojem.


You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

21 − 17 =