V modré věži v německém Bad Wimpfenu „straší“ neuvěřitelná ženská. Jmenuje se Blanka Knodel

Sympatický strážkyně věže v Bad Wimpfenu srší vtipem. Prostě je nad věcí.

Sympatický strážkyně věže v Bad Wimpfenu srší vtipem. Prostě je nad věcí.

“Můj dům je moje věž!” Přivítala mě ve dvěřích svého bytu se širokým úsměvem na tváři strážkyně Modré věže v německém Bad Wimpfenu Blanka Knodel. Je jedinou ženou v Německu, která ve své věži také žije. A nutno říct, je to živel!

Modrá věž se momentálně opravuje, Blanka už kvůli tomu zhubla.

Modrá věž se momentálně opravuje, Blanka už kvůli tomu zhubla.

Blanka měla věž ráda od malička. Je první a jediná žena v Německu, která je správcem věže a ve věži také žije. Několik dalších žen se o věže v Německu stará, ale nebydlí v nich. Tahle věž na ni podle jejích slov,  čekala jen osm set let. “Barbarosa, který Modrou věž postavil, ji postavil pro mne a pro mého milence,” klepe se širokým úsměvem na fotografii svého kocoura, strážkyně věže Blanka. Její bezprostřední projev vás po několika minutách naprosto pohltí. O věži a svém životě vypráví s takovým zaujetím a nadšením, že v její přítomnosti musíte zapomneout na všechny starosti.

V Modré věži žije už devatenáct let a deset let zde žili dokonce i její tři děti. “Moje rodina patří k nejstarším v Baden – Würtenbersku a sestra mojí babičky dokonce v tomhle bytě nějakou dobu také žila. Já sama věž miluji, a tak když můj předchůdce onemocněl, postupně jsem po něm tohle řemeslo převzala. Když jsem řekla dětem, že se budeme stěhovat, žili jsem na 160 metrech čtverečních v šesti místnostech. Tady je místnost jen jedna a má 53 metrů čtverečních. Ale zvládli jsme to,” vysvětluje, jak se sem dostala.

Bad Wipfen je malebné hsitorické městečko.

Bad Wipfen je malebné hsitorické městečko.

Věž byla postavena kolem roku 1200 jako strážní věž královského paláce v Bad Wimpfenu. A až do konce devatenáctého století sloužila svému účelu. Její poloha je totiž jedinečná, z vrcholku máte krásný přehled o velké části údolí, kterým protéká řeka Neckar. “Ve středověku měli strážci věže za úkol hlídat pohyb nepřítele v okolí, varovat před požáry a také sdělovat informaci o hodinách,” doplnila Blanka.
Dnes je její funkce jednodušší. Návštěvníkům, kteří se rozhodnou zdolat všechny schody až na vrchní vyhlídku ve 32 metrech prodává lístky. Všichni musí u jejích dvěří zazvonit a koupit si lístek. “Když už vyšlapou těch 134 schodů, za zbývajících třiatřicet musí zaplatit vstupné 1.5 €, pak je teprve pustím nahoru. Ročně se sem podívá více než deset tisíc návštěvníků,” dodává.
“Také se starám o pořádek uvnitř věže. Co se děje zvenčí je starostí města, i když je pravda, že když se na omítce věže objevily praskliny, raději jsem zhubla o deset kilo, pro jistotu,” vtipkuje.

S Blankou je velká legrace. Život bere s nadhledem.

S Blankou je velká legrace. Život bere s nadhledem.

Energická dáma neplatí městu za bydlení ve věží žádný nájem, ale také nebere plat. “Mám procenta z prodaných vstupenek, takže nemůžu zbohatnout,” usmívá se a doplňuje: “ Ale víc než trochu jídla a pití nepotřebuju, hlavní je být zdravý a v pohodě.”

Procházka Bad Wimpfene nabízí skrytá zákoutí.

Procházka Bad Wimpfene nabízí skrytá zákoutí.

A pohodu si Blanka udělat umí, tedy alespoň tomu vše nasvědčuje. Jak jsem vstoupil do jejího bytu, nabídla mi sklenku šampaňského. Do Bad Wimpfenu z věže sestupuje tak jednou týdně. “Mám ráda západy slunce tady na věži. Na ochoz si beru malý stolek a židličku. Vypiju skleničku vína, někdy dvě i tři, záleží, jak dlouhý je západ slunce,” směje se.

Blanka tráví ve věži většinu času a tak má v kapse bezpočet historek, které se jí tu za ta léta staly.

Výhled z Věže do Bad Wimpfenu.

Výhled z Věže do Bad Wimpfenu.

V jejím malém bytě je vše potřebné. Ma tu pračku, bublinkovou vanu a dokonce klavír. “Tohle piáno  je staré 170 let a váží 200 kilogramů. Sem nahoru ho vynesli dva chlapi za neuvěřitelných sedm minut. Když ho sem celí udýchaní postavili, podívala jsem se na ně a zcela vážně říkám, tohle není moje piáno, vzali jste nějaké jiné. Byl to vtip, ale oni se, nevím proč, nesmáli,” dává k dobru jednu z historek a hned přichází s další. “Nejstarší návštěvník byl pán co měl devadestát pět a půl roku. Dali jsme si tu spolu asi tři skleničky vína a on mi pak ještě dlouho volal, že mě nemůže zapomenout,” říká Blanka.
Nepřetržitá tradice strážců věže v Bad Wipfenu je asi jednou z nejstarších v Německu. Kdo ale nastoupí po Blance je otázkou? “Takový blázen jako já se bude hledat jen těžko,” říká na závěr Blanka.

Věž je dominantou Bad Wimpfenu.

Věž je dominantou Bad Wimpfenu.


You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *