Meet the monitor lizards among skyscrapers / Za varany mezi singapurské mrakodrapy

Známá tvář Singapuru - Marina Bay Sands hotel a divadlo Esplanade postavené ve tvaru národního ovoce - durianu. Foto: Eva Janů

Známá tvář Singapuru – Marina Bay Sands hotel a divadlo Esplanade postavené ve tvaru národního ovoce – durianu. Foto: Eva Janů

(EN) – Singapore is an experience on its own. On one spot, a great diversity of people, religions and culture can be found. However, Singapore and nature – it just does not fit together. Or does it? Despite the common picture of Singapore as a super-modern and overpopulated metropolis, a little piece of nature is well hidden here. It is Sungei Buloh Wetlands Reserve and it will bring you back to the pre-skyscraper look of the island.

Mokřady jsou oblíbenou oázou pro mnoho druhů hmyzu. Foto: Eva Janů

Mokřady jsou oblíbenou oázou pro mnoho druhů hmyzu. Foto: Eva Janů

(CZ) – Singapur je neuvěřitelná směs tří asijských kultur hozených do koloniálního hrnce, okořeněná euro-americkým konzumem a postavená na rozpálených kamnech jménem rovník. A aby toho nebylo málo, to vše neustále dozoruje všemohoucí šéfkuchař – vláda. Bude se tu určitě líbit všem, co mají rádi rozmanitost. Pochutnáte si tu na výborném jídle z celého světa, strávíte mnoho hodin v místních muzeích a budete žasnout nad nádherou rovníkové flóry hned ve dvou botanických zahradách. Ale kromě toho Singapur a příroda, to přeci vůbec nejde dohromady. Nebo ano? I když je schovaná a neslyšelo o ní ani mnoho místních, kousek přírody na ostrově mrakodrapů přece jen najdete.

V rezervaci jsou pro návštěvníky připraveny dřevěné chodníky nad úrovní terénu. Foto: Eva Janů

V rezervaci jsou pro návštěvníky připraveny dřevěné chodníky nad úrovní terénu. Foto: Eva Janů

Ten den jsem měla sama pro sebe a na programu byl tak trochu jiný Singapur. Chystala se do přírodní rezervace – mokřadů Sungei Buloh, jediného kousku přírody na celém ostrově. Už samotná cesta taxíkem byl zážitek. Po chvíli začaly mizet patrové budovy a objevovaly se zahrádky a farmy. V zemi s astronomickými cenami pozemků, kde se vyplatí dvacetipatrovou budovu zbourat a vyměnit za jinou o několik pater vyšší, nevídaná věc. Pan taxikář byl mnohem starší, než Singapur samotný (nezávislý stát vznikl v roce 1965 odtržením od Malajsie). Anglicky neuměl ani slovo, i když je to vedle mandarínštiny, malajštiny a tamilštiny jeden ze čtyř úředních jazyků. I přesto, že mohl mít klidně 50 let taxikářské praxe, Sungei Buloh neznal, a vytrvale mi nabízel jiné destinace v rámci oblasti “Buloh”. Aspoň směr je správný, říkala jsem si. Naštěstí po chvíli bloudění v něm nad mužskou ješitností zvítězila potřeba už se mě konečně zbavit, zeptal se kolemjdoucích a vysadil mě před vchodem do rezervace.

Mangrovy se svým typickým kořenovým systémem. Foto: Eva Janů

Mangrovy se svým typickým kořenovým systémem. Foto: Eva Janů

V návštěvnickém centru jsem dostala plánek rezervace a vyrazila. Čekala mě procházka mezi mokřady a jezírky. K dispozici jsou tři značené trasy, nejdelší měří 7km, z oranžové trasy dohlédnete až na město Johor Bahru v sousední Malajsii. V rezervaci je k vidění spousta mokřadních rostlin, jako jsou lotosy a vodní hyacinty. Pro mě byly nejzajímavější mangrove. Tahle dřevina tropických a částečně i sub-tropických oblastí je zvláštní tím, že roste v deltách řek, kde se mísí sladká voda se slanou. Poznáte ji podle nadzemních kořenů, které pomáhají mangrove vyrovnat změny hladiny mezi přílivem a odlivem. Kořenové systémy mangrove samy o sobě poskytují domov mnoha dalším rostlinám a živočichům. V minulosti pokrývaly bažiny a z nich rostoucí mangrove většinu pobřeží Singapuru, větší kontrast s dneškem si jen těžko dovedu představit.
Rezervace je vybavena ornitologickými pozorovatelnami. Nejlepší období pro pozorování je zde začátek jara a podzimu, kdy je Sungei Buloh oblíbenou zastávkou pro tažné ptáky. I když jsem přijela mimo ptačí sezónu, měla jsem štěstí na spoustu volavek i několik dalších druhů.

Varany si můžete prohlédnout zblízka. Foto: Eva Janů

Varany si můžete prohlédnout zblízka. Foto: Eva Janů

Nejvíc mě ale nadchli varani. V rezervaci žije jeden z největších druhů varanů,“Varanus salvator“. Tihle dvoumetroví krasavci byli všude, odpočívali mezi mangrove, opalovali se u jezera, přecházeli po cestě. Můžete projít jen metr od nich, jen si vás prohlédnou a ochotně zapózují.

Druh varana, který v rezervaci žije, měří i přes dva metry. Foto: Eva Janů

Druh varana, který v rezervaci žije, měří i přes dva metry. Foto: Eva Janů

Čím víc se má procházka chýlila ke konci, tím víc jsem vyhlížela krokodýly, kteří v rezervaci žijí také, i když jsou mnohem vzácnější než varani. Vyhlížela jsem marně, asi se krokodýli lekli značek varujících před nimi samotnými. Aspoň mám o důvod víc, proč se do Singapuru vrátit.
Návštěva rezervace Sungei Buloh pro mě nebylo neuvěřitelné dobrodružství v nespoutané divočině, jak tenhle kousek zeleně vnímají někteří místní, kteří sem náhodou zavítají. Pro mnohé další Singapurce je podle všeho příroda úplně neznámý pojem a raději dávají přednost všudypřítomným klimatizovaným nákupním centrům. Ten den nás totiž v celé rezervaci, kde vůbec neplatíte vstupné, bylo sedm. Žádné školní výpravy, žádní další zahraniční turisté, jen sedm nestatečných milovníků přírody.
Rozhodně to ale pro mě byl příjemně strávený den. Vrátila jsem se poštípaná od komárů, ale spokojená, že jsem si v supermoderním velkoměstě užila alespoň trochu tropické přírody.

Centrum Singapuru. Foto: Eva Janů

Centrum Singapuru. Foto: Eva Janů

 

 

 

 

 

 

 


Eva Janů

Vzděláním geografka, profesí kancelářská Myš. Ve volném čase nadšená cestovatelka, když to zrovna nejde v realitě, tak aspoň prstem po mapě.

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

− 4 = 1