PEN-F! Retro pecka plná nejmodernějších technologií
Tak jsem si konečně zkusil novej PEN-F. Dlouho očekávaný foťák představil před několika dny Olympus ve stylovém podniku Bar and Books v Praze a musím říct, že to bylo skvělé odpoledne.Za dvě hodiny jsem si mohl docela dobře vyzkoušet, jak fotí, jak se s ním pracuje.
A tady je několik mých stručných postřehů. U dopředu ale musím říct, že tenhle PEN-F ve mě probudil touhu začít fotit znovu černobíle, jakkoliv jsem to v posledních letech už mnohokrát zavrhoval.
Poslední černobílé fotky jsem si v temné komoře ještě v redakci deníku Rovnost vyvolával někdy v roce 2001, možná 2002. Později jsem si ještě nechal vyvolat pár filmů v minilabu a tím to skočnilo. Převádění barevné digitální fotky do černobílé mě nikdy nepřesvědčilo, a tak jsem se černobílými fotorafiemi pomalu rozloučil. Až přišel Olympus v roce 2016 s novým přístrojem PEN-F.
Jak PEN-F vypadá?
Olympus už několikrát dokázal, že fotoaparát, o němž si okolí myslí, že je nějakou vykopávkou nakrmil nejmodernějšími technologiemi. S mým Olympusem OM-D E-M5 Mark II se mi to státá velmi často. Naposledy se Rudi Linka, když jsem ho při Bohemia Jazz Festu fotil, jak podepisuje své CD fanouškům “vyděsil”, jestli furt fotím na film. Když jsem ho upozornil, že je to velmi moderní digitál a stáhl jednu fotku prostřednictvím wifi postnul na FB festivalu byl překvapený. A tenhle PEN-F působí stejně, ale jde ještě dál.
Na první pohled vypadá skutečně jako ten prapůvodní PEN F z roku 1963, který byl prvním PENem s výměnnými objektivy. Tělo perfektně sedne do ruky. Nic nikde nepřekáží, nepřečuhuje, prostě profi práce. Navíc retro design je opravdu skvělý. Co mě nadchlo je manuální ovládání některých prvků. Třeba kolečko na korekci expozice na pravé straně fotoaparátu. Novinkou je kolečko na přední stěně přístroje, které nabízí volbu art režimů, které můžete navíc modifikovat pohybem páčky umístěné pod voličem režimů fotografování. A tam se dostáváme zpět do těch retro pocitů. Fotky vyfocené pomocí téhe funkce mě vrátily zpět do dob, kdy černobílá fotka měla sílu.
PEN-F silný stroj uvnitř
Osobně bych si s verzí PEN-F, která by fotila jen černobíle úplně vystačil, ale Olympus do něj nacpal, co mohl a tak by byla škoda to nevyužít i na barevnou fotografii. Především je to velmi slušná kombinace současných modelů PEN a OM-D, čímž vznikl nejsilnější fotoaparát, který v současné době Olympus nabízí.
Nový je snímač, který na rozdíl od všech dosavadních přístrojů, má rozlišení 20 Mpx. S modelem OM-D E-M5 Mark II má PEN-F společnou pětiosou stabilizaci čipu, stejně tak nabízí funkci multishot ovšem RAWy už dosahují velikosti 80mpx a JPGy 50 MPX. Nutno ovšem podotkout, že tato funkce je určena pro statické scény. Šum je téměř nerozpoznatelý do ISO výše 3200. A další kroky, tedy ISO 6400 a 12800 je lepší než u minulých modelů Olympusu. Ale přiznám se, že jsem je ani nezkoušel, nebyl důvod. Novinkou je digitální hledáček, který dosud modely PEN neměly. Čímž se z tohoto retro krasavce stává plnohodnotný profi přístroj.
PEN-F má i několik drobných nedostatků. Už svojí stavbou a vizáží neni tento přístroj určen do extrémních pomínek a proto není vybaven odolností proti pracu, zimě a vlhku jako OM-D E-M5 Mark II. Co také chybí je výstup na sluchátka a mikrofon.
Po dvouhodinách “mazlení se” s novým PENem, mi Olympus vnukl spoustu nových nápadů, co by s tímhle skvělý strojem dalo fotit. A stále mi to nedá spát. Sami podívejte na ty skvělé černobílé záběry, které jsem pořídil bez blesku jen tak z ruky v sešeřelém baru s rukou stabilizovanou jen báječnou japonskou whisky.
Tohle všechno co jsem popsal dělá z fotoaparátu PEN-F nejen nejlepší kousek z dílny Olympusu, ale scenou bezmála 34 tisíc korun také nejdražší tělo v nabídce. Nicméně musím říct, že naprosto oprávněně.
Více o specifikacích zde.
Kdybyste uvažovali o koupi tohohle krasavce a chtěli se před nákupem poradit, ozvědět se mi na tomas@mylosthat.com, rád poradím nebo zodpovím vaše dotazy.