Rychlost! Ve vlaku TGV se nudit nestihnete. Z Paříže “přistanete” v Burgundsku za hodinu a půl!
Vítejte ve vlaku TGV z Paříže do Lyonu. S takovým přivítáním začala má první jízda francouzským rychlovlakem. Vlakem, který v některých svých varinatách dosahuje rychlosti téměř 600 kilometrů v hodině, tedy zhruba polovinu rychlosti zvuku.
TGV mi připadal jako raketa
Rychlovlaky TGV jsem si už jako kluk představoval trochu jako raketu. Něco, co mě vystřelí do vesmíru, a já nebudu vůbec chápat, jak se to pohybuje. Později jsem po nich při svých návštěvách Francie s obdivem pokukoval na všech nádražích, která jsem navštívil. Líbil se mi jejich vzhled, i když už zdaleka nebyly tak neuvěřitelné, jako v dětství. Navíc stejná firma, která staví rychlovlaky pro Francouze postavila pro České Dráhy slavná Pendolina. Nicméně pořád ty mašinky a vagónky vypadaly o dost jinak, než obyčejné vlaky.
Z Paříže do Lyonu za hodinu a půl
Když mi kamarádka řekla, že trasu Paříž – Macon, urazíme za hodinu a půl, usmál jsem se. Trasa která běžně trvá přes kolem 4 hodin autem po dálnici, měří 397 kilometrů. Moc jsem jí nevěřil. Rychlej vlak jako jo, ale tak rychlej. To se mi moc nezdálo. I když je pravda, že obrazy za oknem už při vyjíždění z Paříže utíkaly nějak rychleji.
Dvoupatrový vlak TGV mě zaujal už na nástupišti v Paříži. Vozy se prý nesmí fotit. Nikde jsem ale zákazovou značku nenašel, tak jsem si pár fotek udělal. Nastoupil jsem do 1. třídy a sedl si ke stolečku mezi čtyřmi sedačkami. Elektrická zásuvka, wifi po celém vlaku mi nepřišly až tak úžasné. Přece jen obojí už dnes mají příměstské vlaky, co vozí lidi z okolí Brna do jihomravské metropole.
Co mě ale ohromilo, byla rychlost s jakou za námi mizela auta jedoucí po souběžné dálnici. Většina z nich si svištěla po dálnici určitě nejméně 150 kilometrů v hodině, přesto jsme je míjeli jako by nic. Obrazy těsně za oknem se míhaly tak rychle, že z okolních sloupů jsem neviděl vůbec nic. A co víc, ve vlaku nebyl i při tak vysoké rychlosti žádný hluk. Jak jsem se později dozvěděl, vlaky TGV jsou zvukotěsné.
Pomalu jsem začal věřit, že zvládnout tuhle vzdálenost ve zmíněném čase nebude problém. A opravdu. Po necelých 90 minutách jízdy jsem stál i sbatohem na nástupišti nádraží TGV v Maconu a měl před sebou celou návštěvu Burgundska. Už jsem se nemohl dočkat!
TIP:
Jízdenky na vlaky TGV i do 1.třídy se často dají koupit za symbolickou cenu třeba 1€. Je jen třeba na stránkách SNCF, sledovat jejich nabídky. Také je vždy povinná rezervace a to i v případě, že si jízdenku kupujeta na nádraží a ne přes on-line rezervační systém. Lístek si před vstupem do vlaku nezapomeňte označit na nástupišti. Jinak vám hrozí pokuta.
Burgundsko je krásný kout Francie
Francie a speciálně Burgundsko jsem už zpracoval v několika dalších článcích. První byl o zdejším báječném jídle: 5+1 jídlo, která musíte ochutnat v Burgundsku. I když to nemusí být snadné! a také v příběhu Ludovica de la Calle. Ten v Lyonu zpracovává hedvábí tradičním způsobem. A nakonec jsem v chtěl ukázat krásu jarního Burgundska a tak jsem vybral ty nejhkezčí fotky, co jsem tam za pár dní pobytu pořídil a vznikl z toho článek: 17 fotek, které vás přimějí navštívit Burgundsko!