Rychlost! Ve vlaku TGV se nudit nestihnete. Z Paříže “přistanete” v Burgundsku za hodinu a půl!
Průvodčí vlaku TGV vyhlíží cestující na nádraží v Paříži.
Vítejte ve vlaku TGV z Paříže do Lyonu. S takovým přivítáním začala má první jízda francouzským rychlovlakem. Vlakem, který v některých svých varinatách dosahuje rychlosti téměř 600 kilometrů v hodině, tedy zhruba polovinu rychlosti zvuku.
TGV mi připadal jako raketa
Vlaky TGV “létají” po francouzských tratích rychlostí kolem 300 kilometrů v hodině.
Rychlovlaky TGV jsem si už jako kluk představoval trochu jako raketu. Něco, co mě vystřelí do vesmíru, a já nebudu vůbec chápat, jak se to pohybuje. Později jsem po nich při svých návštěvách Francie s obdivem pokukoval na všech nádražích, která jsem navštívil. Líbil se mi jejich vzhled, i když už zdaleka nebyly tak neuvěřitelné, jako v dětství. Navíc stejná firma, která staví rychlovlaky pro Francouze postavila pro České Dráhy slavná Pendolina. Nicméně pořád ty mašinky a vagónky vypadaly o dost jinak, než obyčejné vlaky.
Z Paříže do Lyonu za hodinu a půl
Když mi kamarádka řekla, že trasu Paříž – Macon, urazíme za hodinu a půl, usmál jsem se. Trasa která běžně trvá přes kolem 4 hodin autem po dálnici, měří 397 kilometrů. Moc jsem jí nevěřil. Rychlej vlak jako jo, ale tak rychlej. To se mi moc nezdálo. I když je pravda, že obrazy za oknem už při vyjíždění z Paříže utíkaly nějak rychleji.
Interiér 1. třídy vlaku TGV není nijak ohromující. Každopádně vše vyrovná rychlost vlaku.
Dvoupatrový vlak TGV mě zaujal už na nástupišti v Paříži. Vozy se prý nesmí fotit. Nikde jsem ale zákazovou značku nenašel, tak jsem si pár fotek udělal. Nastoupil jsem do 1. třídy a sedl si ke stolečku mezi čtyřmi sedačkami. Elektrická zásuvka, wifi po celém vlaku mi nepřišly až tak úžasné. Přece jen obojí už dnes mají příměstské vlaky, co vozí lidi z okolí Brna do jihomravské metropole.
Krajina z okna vlaku TGV vypadá o dost jinak než z běžného vlaku. Více rozmazaně.
Co mě ale ohromilo, byla rychlost s jakou za námi mizela auta jedoucí po souběžné dálnici. Většina z nich si svištěla po dálnici určitě nejméně 150 kilometrů v hodině, přesto jsme je míjeli jako by nic. Obrazy těsně za oknem se míhaly tak rychle, že z okolních sloupů jsem neviděl vůbec nic. A co víc, ve vlaku nebyl i při tak vysoké rychlosti žádný hluk. Jak jsem se později dozvěděl, vlaky TGV jsou zvukotěsné.
Neuvěřitelných 400 kilometrů jsme zvládli za hodinu a půl.
Pomalu jsem začal věřit, že zvládnout tuhle vzdálenost ve zmíněném čase nebude problém. A opravdu. Po necelých 90 minutách jízdy jsem stál i sbatohem na nástupišti nádraží TGV v Maconu a měl před sebou celou návštěvu Burgundska. Už jsem se nemohl dočkat!
TIP:
Jízdenky na vlaky TGV i do 1.třídy se často dají koupit za symbolickou cenu třeba 1€. Je jen třeba na stránkách SNCF, sledovat jejich nabídky. Také je vždy povinná rezervace a to i v případě, že si jízdenku kupujeta na nádraží a ne přes on-line rezervační systém. Lístek si před vstupem do vlaku nezapomeňte označit na nástupišti. Jinak vám hrozí pokuta.
Burgundsko je krásný kout Francie
Burgundsko je protchnuto historií, která na návštěvníky dýchá na každém kroku.
Francie a speciálně Burgundsko jsem už zpracoval v několika dalších článcích. První byl o zdejším báječném jídle: 5+1 jídlo, která musíte ochutnat v Burgundsku. I když to nemusí být snadné! a také v příběhu Ludovica de la Calle. Ten v Lyonu zpracovává hedvábí tradičním způsobem. A nakonec jsem v chtěl ukázat krásu jarního Burgundska a tak jsem vybral ty nejhkezčí fotky, co jsem tam za pár dní pobytu pořídil a vznikl z toho článek: 17 fotek, které vás přimějí navštívit Burgundsko!
