Srí Lanka od Lonely Planet – skvělý průvodce s nepraktickým rejstříkem

Jsem tak trochu staromilec, a tak na cesty ještě stále vyrážím vyzbrojen tištěným průvodcem. V mnoha případech jej doplňuji elektronickými on-line nebo off-line průvodci v mobilu nebo v počítači, ale knížka je knížka. Mám rád, když si přímo do knihy mohu dělat poznámky, dopisovat si aktuální informace nebo si prostě jen tak v cizí zemi počíst něco v češtině, to když se u mě projeví kulturní šok a chci na chvilku používat mateřštinu. V zásadě používám dvě značky tištěných průvodců, z mého pohledu ty nejlepší, které navíc mají skutečně silné zastoupení v češtině. Moje poslední delší cesta se uskutečnila v listopadu 2015 a vedla na Srí Lanku. Oslovil jsem proto nakladatelství Svojtka s prosbou o recenzní výtisk průvodce Lonely Planet po tomhle ostrově a pár dní před odletem mi v poště přistála krásná kniha.

Luxusní přehledná knížka

Po prvním prohlédnutí “planeťáka” jsem nabyl dojmu, že nic lepšího jsem si na cestu nemohl přát. Knížka velmi dobře sedí v ruce, rozměry má zhruba 20 x 13 centimetrů a přesto, že obsahuje 335 stran textu, je poměrně lehká. Přestože je to brožura, tak vazba je velmi pevná a lakovaný přebal působí, že leccos vydrží. Navíc typický rybář sedící na kůlu v západu slunce mě dokonale navnadil a já se i přes neutuchající pracovní shon začal konečně těšit. Knížka obsahuje barevné fotografie a jednotlivé textové části jsou graficky velmi přehledně rozděleny, na stránkách je spousta map. Proto jsem se už těšil, až se s pomocí tohohle průvodce začnu chystat na cestu. Musím podotknout, že jsem v době, kdy mi průvodce přišel, měl už poměrně pevný plán cesty. Věděl jsem kdy a kde budu spát a také, jak se budu pohybovat. Ale průvodce jsem chtěl využít zejména jako studnici informací o již vybraných místech. Také mě zajímaly souvislosti, historie a zajímavosti o Srí Lance. Proto jsem se začal průvodce číst prakticky od začátku, chtěl jsem si označit jednotlivá místa, která mám navštívit a podívat se, jestli v okolí nebo na cestě nejsou nějaké další zajímavosti, které bych mohl navštívit, vidět, vyfotit, zažít.

Parádní průvodce pro prvocestovatele

A tak jsem s chutí otevřel průvodce Lonely Planet Srí Lanka a začal jsem jím listovat. Prošel jsem si prvních padesát stránek, které mluví obecně o ostrově. Po přehledném obsahu je v něm pár slov autora průvodce Ryana Ver Berkmoese. Následuje barevná dvoustránková mapka a výčet dvaceti největších zajímavostí doplněných krásnými barevnými fotografiemi. Opravdu jsem se začínal těšit. Navíc každý tip je doplněn odkazem na podrobnosti na stránky v průvodci. Užitečné informace ve zkratce shrnují třeba kdy a kde je na Srí Lance jaká sezóna. Věnují se třeba i fungování mobilních telefonů, důležitým telefonním číslům nebo otevírací době. Praktické mi přišly také tři různé varianty denního rozpočtu. Velmi trefně zpracovaná je kapitola s názvem První návštěva Srí Lanky. Ta se mimo jiné věnuje věcem, kterých byste se měli vyvarovat, jako třeba u dívek koupání nahoře bez, nepoužívání levé ruky při komunikaci s místními anebo vyobrazení Buddhy tetováním na těle. Tato zdánlivá banalita může vést k zatčení a deportaci ze země. Kapitola Máte-li rádi… se věnuje různým aktivitám jako potápění, procházky, historie, pozorování zvířat nebo ayurvédě. Na Srí Lanku jsem jel v listopadu a tak jsem ocenil kapitolu měsíc po měsíci, kde jsem i postupně četl, co se kdy a kde děje. K mému zklamání bohužel ve výčtu měsíců jediný chybí. Právě listopad. I zmínka o tom, že v listopadu se na Srí Lance nic neděje, by byla lepší než pocit, že na tenhle měsíc prostě při psaní zapomněli. Ale budiž, svět se nezboří. Následuje několik již zpracovaných tras, které Lonely Planet doporučuje. Z vlastní zkušenosti ale navrhuji nedržet se jich striktně, jinak se totiž jako na zájezdu budete potkávat celou dobu pobytu s dalšími lidmi, kteří se také rozhodli ten či onen plán Lonely Planet následovat. Jako vodítko, co dělat, a co vidět ale tyhle trasy určitě fungují.

Co se mi zdá být perfektní, je oddíl o místním jídle. Jezte a pijte jako místní je titulek, pod který se podepisuji a není k němu co dodat. Možná jen, že je dobré si přečíst jinou knihu ze stáje Lonely Planet – Nejlepší světová Street Food, kde je najdete, a jak se připravují. I když jsem na Srí Lanku jel pouze se ženou, oslovila mne kapitola Cestování s dětmi. Mám totiž u plánování každé mojí cesty nutkání navrhnout, abychom jeli celá rodina, i když se mi to vždycky nepodaří prosadit. 🙂 Regiony v kostce jsou stručným přehledem jednotlivých oblastí ostrova vždy s trojicí největších taháků.

Rejstřík pokazil celkový dojem

Hlavní část průvodce podrobnosti k jednotlivým regionům jsem slovo od slova pročítat nehodlal a tak jsem narazil na největší problém téhle jinak báječné knihy. Tím problémem a mě se nezdá být zanedbatelný, naopak jej vidím jako zásadní, který kvalitu téhle knihy sráží někam na 50% spokojenosti, je rejstřík!

Ano obyčejný rejstřík. Když jsem se totiž nabažil a navnadil čtením v úvodu průvodce, rozhodl jsem se přečíst si něco o místech, kam jsem měl na Srí Lance jet a ouha! Už první místo sloní útulek v Pinnewale jsem v rejstříku nenašel. Tedy prozatím. Zcela logicky jsem jej totiž hledal pod písmenem P. Neznalý důležitostí této atrakce jsem se rozhodl hledat další místo, které jsem měl v programu, a sice národní park Minneriya. Hledali byste jej pod písmenem M? Já tedy ano a zase nic. Až heslo Kandy jsem našel podle mne na tom správném místě. I město Polonaruwa bylo v rejstříku na místě, kde bych jej normálně hledal, tedy pod P. A zase město Kandalama pod K nebylo. Rozčilení vystřídalo zklamání, protože rázem mi průvodce práci neulehčil, ale přidal. Později jsem všechny hesla našel a nevadí mi, že Mineryia je pod N jako Národní park Mineryia, ale proč chybí pod M, nechápu.

A stejně tak Pinewalla, nejznámější sloní útulek na ostrově najdete jen pod S a heslem – sloní útulek Pinnewala. Průvodce jsem si s sebou nakonec vzal, ale s každým hledáním nového místa ve mně hlodal červíček pochybnosti, jestli jej najdu. Přitom v anglickém originále jsem Pinnewalu i Minneriyu pod svými počátečními písmeny našel. (Zastavil jsem několik cestovatelů, kteří měli svého oblíbeného průvoce Lonely Planet s sebou). Nechci, aby to vypadalo, že všechno je špatně, naopak většina téhle knihy je skvělá. Ale taková drobnost dokáže celý parádní pocit z nového průvodce zkazit.

Přehledně, věcně, graficky – to je Lonely Planet

Ale pojďme zpět ke knize, nechci, aby to vyznělo, že je k ničemu. To tak totiž není! Sedm oddílů se zabývá těmito místy: Colombo, Západ, Východ, Jih, Jaffna a sever, Vysočina a Starověká města. Každý oddíl začíná stejně. Mapkou oblasti, krátkým odstavcem základních informací, grafem teplot a srážek, zkratkami na ubytování, jídlo a nejzajímavější místa.

Kapitoly jsou navíc ještě doplněny drobnými grafickými symboly, třeba okem, hvězdičkou, běžícím panáčkem, příborem, skleničkou nebo nákupní taškou, které vás vedou přímo k oblasti vašeho zájmu. V modrých blocích je navíc rozvedena řada zajímavostí týkající se místní kultury, jídla zvyků a podobně. Tyhle odstavce jsem si rád četl při delších přesunech, protože byly skvělým zdrojem inspirace. Průvodce obsahuje navíc řadu mapek měst, často s výřezy a zvětšením zajímavých oblastí, nejčastěji centra. Bohužel jsem neměl možnost vyzkoušet pravdivost cen, které jsou uvedeny často v rozmezí mezi nejlevnějším a nejdražším pokojem vždy v USD nebo v LKR, srí lanských rupiích. Pro rychlou orientaci v cenách hotelů můžete použít jeden, dva nebo tři znaky pro americký dolar u každého ubytovacího zařízení. Stejně tak vstupy do národních parků nebo památek mají uvedené orientační ceny. Na konci knihy vás pak čekají ještě další praktické nebo zajímavé informace. Je tu oddíl o bezpečí, celních předpisech, času, měně, fotografování, jídle. Pár tipů, jak se chovat, když cestují ženy. Také informace o telefonování, ubytování, dobrovolnické práci a další zajímavé tipy. I tyhle části jsou skvělým studijním materiálem třeba do letadla. Kapitola o dopravě vám teoreticky popíše nejen, jak se na Srí Lanku a z ní dostat, ale také, jak se po ní pohybovat na kole, autobusem, na motorce nebo autem i vlakem. Kapitola jazyk, kromě přehledu řečí, kterými se na Srí Lance mluví, nabízí také velmi stručný slovníček základních pojmů. Slovníček v Sinhálštině i Tamilštině určitě užijete. Každý totiž rád slyší, když se cizinec snaží používat jeho rodnou řeč. Taková snaha velmi často otevírá dveře k místním lidem. Poslední stránka je věnovaná vysvětlivkám symbolů v mapkách a také příběhům trojice autorů, kteří dali knihu dohromady.

Myslím, že z textu jasně vyplývá, že české vydání průvodce Lonely Planet – Srí Lanka je skvěle provedená kniha, které věřím. Informace o zemi jsou velmi podrobné, přehledně zpracované a nebýt té nepříjemnosti s rejstříkem, nebylo by jí asi, co vytknout. Ale pak by tu zase nebyl prostor pro zlepšení, co myslíte?

Chcete poradit s nákupem průvodce, doporučit nějaké místo na Srí Lance, zeptat se na cokoliv? Neváhejte se na mě obrátit na e-mailu tomas@mylosthat.com. Rád poradím.